Výstava Ondřej Havránek II

Audiosoubory a fotografie z výstavy Ondřej Havránek.
Audio files and pictures from the exhibition, only in Czech language.

Rentgenový snímek. Při jedné z výprav na chaloupku si OH zlomil nohu. Jak se to doopravdy stalo se dlouho nevědělo, ale po letech se oba aktéři o události rozpovídali...
AUDIO


Kytara
Někdy kolem roku 1989 vyrobil OH tři prototypy elektrické kytary. Trojúhelníkovou z dřevotřískové desky, hvězdicovou vyřezanou ze školní lavice a tzv. Honzovu ze třímetrové fošny, kterou se nakonec rozhodl nezakrátit. Kytary bohužel příliš neladily a některé z nich se kvůli svým rozměrům nedaly ani převážet, jejich design byl ale nezapomenutelný. Všechny tři se bohužel během let ztratily. Pokusili jsme se po paměti zhotovit repliku nejskladnější z nich, slavného dřevotřískového trojúhelníku.

ZPÍVÁ ONDŘEJ HAVRÁNEK
Zhruba od roku 1989 byl OH členem několika lokálních kapel působících na Novoborsku, ve kterých hrál na basovou kytaru, trubku a zpíval. Od řadového člena (Snaha o folk nebo tak něco band) nebo člena autorské trojice (Zeyko Küchen), se vypracoval na svérázného frontmana v kapele Candát (“kapela na důchod”). Nicméně ve všech skupinách se uplatnil jeho autorský vklad i osobitý zpěvácký projev.

Výběr hudby OH stahujte ZDE

Chaloupka

Pod mazlivým označením chaloupka se skrývá jedna z dlouhé řady pohraničních pevnůstek, tzv. řopík (Ředitelství opevňovacích prací), jinak objekt lehkého opevnění vzor 37, nacházející se v jisté málo obydlené části Lužických hor.

Skupina kamarádů včetně Ondřeje Havránka se na konci osmdesátých let zabydlela v jedné z opuštěných pevnůstek. Zprvu tato sloužila jako příhodný úkryt, kde mohli nezletilí konzumovat alkoholické nápoje, postupně se ale stala něčím důležitějším - letním i zimním obydlím uprostřed lesů, kam se jezdí o víkendech dodnes. Z patnáctiletých studentů a učňů toužících přičuchnout si v ústraní řádně k alkoholu jsou čtyřicetiletí tátové a své potomky samozřejmě na Chaloupku vláčí s sebou.

Chaloupka je bohatě vybavena účelným v lese zrobeným nábytkem a přiměřeným kuchyňským vybavením počínaje kamny Petra a konče na míru vyrobenou dvouplášťovou troubou, kombinovanou s výměníkem tepla. Pravidelné síření zamezuje rozšíření hlodavců nebo škodlivého hmyzu. Budování Chaloupky a pravidelný pobyt v lese za každého počasí se staly důležitou součástí života Ondřeje Havránka i všech nás, kteří jsme na Chaloupku někdy zavítali.

Už od devadesátých let se pobyt na Chaloupce nese duchu svérázného kulinářství, až nyní ovšem začíná beze zbytku platit Ondřejovo motto: “Hlad máme málokdy!”

Nahrávku hovorů z chaloupky stahujte ZDE. Pozor! Low Fidelity!

Foto Roman Mikeš

ČB foto archiv Ondřeje Havránka a Libora Kropáčka 

"S Havranem se známe od první třídy. Nezdá se to, ale tenkrát to byl takovej zakřiklej chlapec. Snědenej banán. Kšandy co nepřestřihl. Pak nějaký ty učňáky a průmky a už spolu zase kamarádíme. Les. Pořád ještě posloucháme Hoptropáky, ale taky už Znouzectnost, Pistole, Die Totten Hosen a pozdějc F.P.B. a Garáž. Dita přivedla Indiána. Táta pochopil, že klesaj šance na to, že budu slušnej. Nemáme zkoušky - hrajeme! Celý odpoledne. Pět, šest hodin. Havran mi přinesl elektrickou kytaru. Zavrhujeme experimenty s klávesamam a flétničkama a stavíme bustery do krabiček od vázání Skivo. Už nikdy potom mě zvuk kytary tak neposadí na prdel. A zase hrajeme. Celý odpoledne, pak na pivo k Boučkům a večer zpátky do zkušebny (už jí tak říkáme), kde zhudebníme texty, který jsme v hospodě sepsali. Dohromady. Zkoušíme většinou ve třech. Že nám schází bubeník nám většinou dojde až na koncertech. Konráda nám záhy přetáhli Bobři. Zpoza oken na nás civí nějaké děti. Skautíci. Jejim o tři, čtyři roky míň. Jeden z nich s náma teď bubnuje. Vokální duo Dvě doby. Dita,Sabina. Jasná Páka chudejch. Zábavy v Radvanci. Stěhování aparátu na dvukoláku. Indián je v Praze na vějšce. Pak jde Havran na vojnu. A to je všechno. Pak už to bylo jinak. Taky hezký, ale jinak."

                                                                                                                 Libor Kropáček

Výstava Ondřej Havránek/Exhibition Ondřej Havránek

 

Výstava Ondřej Havránek (pokus o portrét)

Exhibition Ondřej Havránek (an attempted portrait)

FOR ENGLISH SCROLL DOWN

 
“Co lepšího může člověk udělat, než vyplnit kamarádovi jeho přání? Zhruba po roce naší známosti a po roce společného hraní v punkové skupině mi O.H. nad pivem řekl: “Stejně se nejvíc těším na to, až nás vytáhnou z těch archivů.” To bylo asi před 25 lety. Až postupně mi došlo, že jediný, kdo ho může vytáhnout z archivu, bude někdo z nás.”
Tomáš Procházka, Handa Gote

Vernisáž po 18. února 2013. 
Kurátoři: Tomáš Procházka a Miloš Vojtěchovský

Nový výstavní projekt má téma přátelství. Instalace je pokusem o portrét, vycházejícím hlavně ze vzpomínek a dojmů autorského týmu. Handa Gote sestavují drobné fragmenty ze života kamaráda Ondřeje Havránka z Nového Boru, zaznamenanými na fotografiích, zvukových a video záznamech, vystavených spolu s dalšími předměty, vztahujících se k portrétovanému, jeho zájmům a aktivitám. Výstava je první příležitostí k jejich interpretaci a k prezentaci shromážděných materiálů, jejichž sběr začal (zprvu nezáměrně, posléze systematicky) v roce 1991.
Většina dat nebo artefaktů byla nicméně během let nevratně poškozena, nebo dokonce ztracena. Jak z mediálního odpadu, který za našimi životy zůstává rekonstruovat obraz světa? Kde končí realita, nastupuje selektivní paměť a imaginace.

Ondřej Havránek se narodil 27.února 1973 v Novém Boru, kde také žije. Pracuje u Správy severočeských vodovodů a kanalizací, je ženatý, otec dvou dětí, chová včely a je frontmanem místní hudební skupiny Candát.

Documentation by Pille-Riin Jaik
Black and white pictures by Jan Šulc
Další info na/more info at: http://skolska28.cz/page.php?set_lang=cz&event=638

Exhibition Ondřej Havránek (an attempted portrait)

Opening Mon February 18, 2013

Curated by Tomáš Procházka and Miloš Vojtěchovský

"What can be more cheering than to fill a friend's request? After a year of acquaintance, and a year playing together in a punk band, O. Havránek said to me in a pub: "I am really looking forward to the time when they dig us out of the archives". That was about 25 years ago. Only gradually did I realize that the only one who can dig him out of the archives will be one of us."
Tomáš Procházka, Handa Gote

In their previous theater projects based on research and the use of collected archival materials and their reinterpretations (e.g., Ekran and Mr. Roman), the Handa Gote collective has focused mainly on people whom they did not personally know. Since then, they have turned their attention to their families and relatives and, rather than collecting impersonal 'neutral' data, instead they now cull from more personal sources, or production artefacts. In 2012, Handa Gote produced "Clouds," a performance that charted the family history of Veronika Švábová. The “Ondřej Havránek exhibition” forms the second part of an ongoing series entitled “My Country”.

If you look more closely, the seemingly ordinary life of unknown people may turn out to be rather remarkable. The Ondřej Havránek exhibition is a continuation of Handa Gote's interest in so-called "small histories". Alongside “official history,” people live their everyday lives, never becoming celebrities, and generally never gathering the attention of society. But their life (at least for their circle of friends and family) is not any the less important.

The new exhibition takes the theme of friendship and, at the same time, attempts to compose a portrait which does not attempt to create a realistic likeness, instead being constructed mainly from the artist's own memories. Handa Gote has compiled the installation from tiny fragments of the life of their friend: Ondřej Havránek, captured in photographs, audio and video recordings. Such ephemeral items are here exhibited along with other objects, related to his interests and activities.

This exhibition is the group's first opportunity to present and interpret as a whole a wealth of material that they began collecting (unintentionally at first, then later more systematically) in 1991.

Though, most of the data and artifacts from these years has been irreparably damaged or even lost. How does the media refuse of our lives allow us to reconstruct a representation of reality? Where does reality start and where does selective memory, fiction and imagination begin?

Ondřej Havranek was born February 27, 1973 in Nový Bor, where he still lives. He works in the administration of the North Bohemian water supply company, is married, and the father of two children. He is also a beekeeper and the front man of the local rock band Candát.